Jmenuji se Vanda a můj příběh začal už před pěti lety. Tenkrát mě bylo čerstvých osmnáct let a ukončila jsem gymnázium a po něm jsem už nechtěla jít studovat dál. Uvažovala jsem taky, pracovat na LIVE TEEN SEX CAMS, jenže by mě třeba pak někdo poznal na webkameře, tak z toho rychle sešlo. Nějak se to ve mně pralo a já potřebovala někam utéct od rodičů a přátel. Nejlépe do ciziny, ale jen v Evropě a taky, kde by se mluvilo francouzsky nebo anglicky. Do Velké Británie, Irska či Skotska jsem jít nechtěla, na Kypru bych se přes léto spařila vedrem. Dlouho jsem přemýšlela, kde bych zakotvila. Francie mě lákala, ale já vlastně chtěla vydělat i pořádný balík peněz. Aby, když bych se vrátila zpět do ČR, mohla si rovnou koupit rodinný dům, auto a žít tak nějak důstojně.
S mým plánem jsem se pochlubila mé nejlepší kamarádce, která byla o dva roky starší a pracovala jako servírka v jednom nočním klubu, kde se nic erotického nedělo, jen tam chodili takový ti frajírci, co měli zmáknuté všechno v našem městě a dohazovali si tam kšefty. Jednou mi kamarádka Zuza povídá, že tam přišel nějaký Čechošvýcar a že shání nějaké holky do nočního kabaretu. A jestli někoho prý nezná, tancovalo by se u tyče, ale nic víc. Začalo mě to nějak šrotovat v hlavě. Asi za dva týdny jsem šla v pátek ke kamarádce Zuzce za bar, pomáhat roznášet pivka, panáky a znovu se tam objevil ten Čechošvýcar. Celý večer se na mě mile usmíval a kolem jedné hodiny ranní mě pozval na panáka. Povídal mi o městě Ženeva, v kterém bych pracovala, a že tam mluví většina lidí francouzsky. Že má město okolo dvě stě tisíc obyvatel, a aglomerace až milion. Je to na břehu Ženevského jezera, kousek je to na hranice Francie, pár minut do Itálie, a Nice Monaco je pár hodin cesty.
Moje práce by byla tancovat v kalhotkách u tyče a lákat klienty a nabízet jim drahé pití. A dělala bych od desíti večer do 3 do rána a měsíčně bych si mohla přijít na sto tisíc korun. Vzala jsem si na toho kluka telefon, měl i švýcarské číslo +41… a já mu řekla, že se mu ozvu. Asi týden jsme to probíraly se Zuzkou, jestli by nejela se mnou, protože ve dvou se to lépe táhne. Zuze se moc nechtělo, ani když jsem ji přemlouvala, tak nepovolila, že si zrovna vzala úvěr na byt a má ho na třicet let, takže musí být v Čechách. Trochu zklamaně jsem od ní odcházela a v hlavě mi to šrotovalo. Co když se mi tam něco stane? Přece jen člověk musí mít nějaké to pojištění, když tam pracuje, sociální, daně a nikoho tam neznám?
Další týden jsem napsala na to číslo, které mi dal ten Čechošvýcar, on už byl zpět ve Švýcarsku. Vlastně jsem ani nevěděla, jak se jmenuje. Představil se mi v mobilu jménem i příjmením. Potom mi odepsal, že by bylo lepší napsat mi email. Hned večer mi od něj přišel email, kde bylo všechno. Smlouva v klubu jako entertainmen, práce v zábavném průmyslu, adresa, kde bych pracovala, měl pro mě i ubytování v garsonce za 20 tisíc měsíčně. A že mi se vším pomůže zařídit na úřadech, abych tam nepracovala na černo a nemám se čeho obávat. Začala jsem se tam těšit a zkoumala, jak jezdí autobusové jízdní řády, nakonec jsem vybrala že pojedu vlakem z Prahy, s přestupem v Mnichově a další přestupní stanice byla v Curychu. Vlakem se mi to zdá takové příjemnější a klidnější. Člověk si může odskočit na záchod, kdy chce. V Autobuse je to takové divné a nemůže se tam člověk procházet v uličkách, když ho bolí nohy a zadek.
S Radkem „s tím Čechošvýcarem“ jsem se domluvila, že bych přijela hned na letní prázdniny 1.7. Doma jsem samozřejmě řekla, kam jedu, v kterém městě chci bydlet, a že budu pravidelně psát a zasílat fotky ze Švýcarska. Mamka mě dlouho objímala, taťka mi dal pár cenných rad na cestu a já se vydala brzo ráno do Prahy, kde jsem nasedla 5:43 na vlak. Cesta ubíhala podle plánu, ve čtvrt na dvanáct jsem byla v Mnichově. Koupila si něco na pití a na jídlo do vlaku a za hodinu a půl jsem přesedlala na vlak Curych. V 16:30 jsem už přesedla na další vlak a v 19:15 přijela do Ženevy. Kdo byl ve Švýcarsku tak ví, jaké tam mají vlaky a čistotu. To bylo, jak když přijedete do pohádky.
Radkovi jsem cestou psala, aby na mě tedy počkal na nástupišti. Samozřejmě tam nebyl. Přišla mi od něj zpráva, že musel měnit píchnuté kolo u auta a bude mít patnáct minut zpoždění. Ale nakonec i tak přišel k nástupišti. Normálně jsem mu dala pusu na pusu a objala ho. On se usmál a pomohl mi s kufrem do mé nové garsonky. A že abych nenastoupila hned do nové práce, nechá mi pár dní na aklimatizování a další dny mi ukáže, kde budu pracovat, potom město a okolí a všechno kolem.
Radek mi předal klíče od bytu 1+1 a já údivem žasla. Neskutečný výhled z bytu ve třetím patře, ve čtvrti Les Pâquis s výhledem na jezero a v dálce jsem viděla Jet d\’Eau fontánu, která stříkala 140 metrů do výšky „večer byla nádherně osvícená“. Tenhle byt jsem si hned zamilovala. Jako první jsem si uvařila kafe, dala sprchu a pomalu se zabydlela. V ložnici jsem měla krásné letiště, velkou skříň a LCD televizi, připojení wi-fi, v koupelně samozřejmě nechyběla pračka. A krásně zařízená kuchyň. Hned ráno mi Radek zavolal, že v 8 hodin začneme s prohlídkou města a návštěva baru.
V baru se mi moc líbilo, zrovna tam nikdo nebyl, jen starší uklízečka vysávala koberce. Moje práce by byla za barem anebo topless tancování v kalhotkách a bikinách. A co si budu dělat po práci je mu jedno. Úkol byl navnadit bohaté klienty, aby utráceli za drahý alkohol a nápoje a na sex s nimi už tam byly jiné holky. Z baru jsme odešli asi za hodinu. Radek navrhl, že první den si uděláme výlet kolem Ženevského jezera. Uf, neskutečná krása, takhle čisté jezero jsem na mou duši ještě neviděla. Zastavovali jsme vždy po hodině na pauzu, a potom jsme udělali zastávku ve městě Lausanne na severní části Ženevského jezera. Radek mě vzal na jeho oblíbenou pláž Piscine de Bellerive, Plage in Lausanne. Jsou tam krásné bazény, luxusní křišťálová voda a báječní lidé. Abych se Vám svěřila, ve Švýcarsku je to tak dvakrát i vícekrát dražší než v ČR, záleží, co kupujete.
Celý den jsme strávili ve vodě a na dece. Večer mě Radek hodil do bytu a na další den jsme se vydali pěšky po Ženevě. Tohle město jsem si opravdu rychle zamilovala. Další den mě Radek přihlásil na zdravotní, sociální a na pracovní úřad, vyřídil formality a že bych mohla večer přijít na chvilku za bar, třeba jen nalévat nápoje. První den to bylo bezva, holky na mě byly všechny milé a já měla za ten večer dýško 200 švýcarských franků. Pro mě to byly perfektní peníze. A prý si vydělám 500 franků za večer, to bylo něco okolo 12 000 Kč za noc. Asi za další dva dny jsem najela na ostrý provoz. A opravdu za ten tanec v bikinách jsem si vydělala ty slíbené peníze.
Utekl můj první měsíc a ta lehká soft EROTIKA ve striptýzovém baru mě začala děsně bavit. Každý třetí den mě Radek brával na výlety a já se do něj zamilovala. Po měsíci jsem Radkovi dovolila u mě spát. A hned večer se to stalo. Začali jsme se líbat hned v předsíni a skončili v neskutečně krásném sexu. Radek uměl perfektně lízat moji růžovou lasturku. Mé pevné dvojky teenagerské prsíčka s velkými bradavkami byly štěstím bez sebe a moje mladá teenagerská lasturka v sedmém nebi. Milovala jsem jeho mužskou vůni a jeho krásné velké, dlouhé péro, které se vešlo do mé těsné svatyně. Jako kdybychom k sobě už léta patřili.
Já si užívala celé prázdniny s Ráďou a konečně jsem byla šťastná. Peníze mi chodily na účet, hodně jsem jich naspořila a po půl roce jsem měla naspořených už 300 000,- Kč. A to jsem hodně utrácela za kraviny.
V zimě mi Radek řekl, že kdybych si někdy chtěla vydělat pětkrát tolik, dohodil by mně nějakému bohatému podnikateli a poslanci, kteří je ujetý na takové typy jako jsem byla já. Radkovi jsem řekla, jako, že když spolu spíme a chodíme, zda by mu to nevadilo? A prý že ne. Že by to bylo s kondomem, a to se nepočítá. A já bych s přišla na půl milionu za měsíc, pokud bych s ním spala desetkrát. Normálně se mi zablýskaly oči a já souhlasila.
Asi za týden přišel do klubu nádherný chlap, ano byl to poslanec z parlamentu. Na sobě jsem měla průhledné kalhotky a bílé průsvitné bikiny. Přišla jsem za ním, vzala ho za ruku a odvedla si jej na pokoj. Musím říct, že se mi to s ním moc líbilo. Byl něžný, voněl a měl krásnou francouzštinu. Ptal se odkud jsem, kolik mi je, a spoustu dalších otázek. A pak jsme se dlouze pomilovali. Na stolek mi dal 2000 franků a jen řekl „ za tři dny přijdu zas“. Takhle se to opravdu opakovalo desetkrát za měsíc a já byla z těch peněz v sedmém nebi. Radek po mně nikdy z těch výdělků nic nechtěl, že má peněz z klubu dost.
Po roce jsem měla neskutečné peníze, pořídila si své první auto BMW, rodičům domů poslala vždy deset procent z mých výdělků, mamka z těch peněz šílela a taťka vlastně taky. Rok se s rokem sešel, oslavili jsme s Radkem už druhé Vánoce a silvestr, dvoje společné narozeniny a pak to přišlo. Jednoho léta mě Ráďa překvapil zásnubním prstýnkem. A že by chtěl se mnou svatbu a žili bychom v Ženevě. Já s tím souhlasila. Vysadila jsem prášky a Ráďa mě napustil během letního večera na břehu Ženevského jezera. Po pár měsících se nám narodily dvojčátka a já se jim začala věnovat naplno. Striptýz jsem už pověsila dávno na hřebík. Ráďa nás krásně uživí a já si užívám rodinný život v krásném domě se zahradou, bazénem, dvěma auty a spoustou přátel. Už vím, že jsem udělala před pár lety dobře a nebála se vyrazit za hranice ČR. Moje kamarádka Zuzka stále pracuje za barem, nalévá pivo nevděčným ochlastům a garsonku bude splácet ještě dalších 20 let.
Ještě se Vás na závěr zeptám: „Máte také rádi švýcarský SEXCHAT LIVESEX“?
Na shledanou, čtenáři mých erotických povídek. Rsk.